Voigtländer

Johann Christoph Voigtländer po praxi v Londýně, Lipsku a Praze obdržel od Marie Terezie roku 1763 dekret na „výrobu matematických přístrojů v neomezeném množství“. (Některá rakouská literatura považuje za rok zahájení jeho činnosti letopočet 1757.) V roce 1796 konstruoval dělicí stroj pro přímá měřidla i pro dělení kruhů. Výrobní program s astroláby a kvadranty byl doplněn o kompasy, buzoly, nivelační přístroje a další jemné mechanické výrobky.

Jeho vnuk, Peter Wilhelm Friedrich von Voigtländer (do rytířského stavu byl povýšen 1866) zavedením výroby Petzvalova objektivu a v roce 1840 vůbec první kovové daguerrotypické kamery, firmu Voigtlaender e. Cie. zařadil mezi podniky celosvětové pověsti. Podnik provozoval brusírnu čoček, vyrobil základnový přístroj pro rakouská měření, nejpřesnější komparátor v monarchii (4.10-4 mm), nabízel úplný sortiment geodetických a důlněměřických přístrojů. Firma měla po roce 1849 druhý závod v Braunschweigu, kde byly vyráběny fotoaparáty. Vídeňský podnik byl uzavřen v roce 1868. V roce 1898 vznikl podnik Voigtländer & Sohn AG, která dále měnil strukturu a majitele. K výrobním prioritám patří světově první zoom objektiv (1959). Od roku 1999 byly výrobky značky Voigtländer vyráběny a uváděny na trh japonskou optickou společností Cosina.