Zeměměřické a astronomické přístroje používané na území ČR od 16. do konce 20. století
V roce 1819 založil ve švýcarském Aarau Jakob Kern firmu, která za dobu své existence, tj. do roku 1988, kdy byla prodána konkurenční firmě Wild Heerbrugg a o necelé tři roky později v rámci společnosti Leica zrušena, přinesla několik světově významných konstrukcí klasických i elektronických geodetických přístrojů. Až do roku 1969 ve vedoucích funkcích působili příslušníci dalších generací rodu zakladatele. Některé její přístroje, zejména z oblasti dálkoměrů a systémů pro průmyslová měření, byly dále vyvíjeny v rámci koncernu Hexagon.
Podnik začínal výrobou rýsovadel, která v programu firmy – i když ve značně pozměněné podobě – vydržela téměř po celou dobu její existence. První období vrcholilo na přelomu 19. a 20. století, kdy firma Kern dodala vybavení pro zaměření vytyčovací sítě a vytyčovací práce pro výstavbu Simplonského tunelu a některých dalších (Gotthard, Lötschberg, Mont Cenis), patřících k tehdejším vrcholům technického umění. Roku 1865 se rodinná firma změnila na komanditní společnost Kern & Cie. (Kern & Co.) a roku 1914 na akciovou společnost Kern & Co. AG. Firma se stala světoznámou, konstruovala a vyráběla řadu optických přístrojů, zařízení a pomůcek pro civilní i vojenské použití. Mezi nimi byly geodetické přístroje a pomůcky (heliotropy, vytyčovací hranoly), dalekohledy, ve 20. letech 20. století fotoaparáty. Na počátku 20. století jako novinku vyráběla několik typů teodolitů – tachymetrů s integrovaným dálkoměrem. Od roku 1924 podnik Kern spolupracoval s optickou firmou Ernst Leitz ve Wetzlaru.
Druhé období charakterizují přístroje se skleněnými dělenými kruhy. Roku 1935 do firmy Kern přešel vynikající konstruktér Heinrich Wild (1877–1951), ve spolupráci s Rudolfem Hallerem konstruoval tzv. dvoukruhové teodolity (DK). V letech 1945 až 1963 firma Kern vyráběla objektivy pro filmový průmysl i pro kosmickou agenturu NASA, po roce 1949 kratší čas lékařské přístroje. V roce 1954 byla založena dceřiná společnost Kern Instruments Inc. v USA, v roce 1972 v Kanadě a 1976 v Brazílii a Dánsku. V roce 1950 firma Kern začínala s výrobou analogových fotogrammetrických přístrojů podle patentů H. Wilda pro snímky formátu až 23 cm x 23 cm. Světového úspěchu dosáhl PG2 s připojeným kreslicím stolem, včetně variant pro snímky pořízené kamerami s širokoúhlými a velmi širokoúhlými objektivy.
Po roce 1961 byly do výrobního programu zařazeny kompenzátorové nivelační přístroje, místo párových ustanovek je použita třecí spojka a nekonečná jemná ustanovka. V roce 1971 byl představen elektrooptický dálkoměr DM 1000, nástupcem se stal DM 2000. Dálkoměr DM 102, uvedený na trh roku 1973, a pozdější DM 104, byl pomocí adapteru nasazovací na klopnou osu dalekohledu klasických teodolitů (přesnost 5 mm + 5 ppm). Světelné dálkoměry řady DM 500 až DM 504, uvedené na trh v polovině 70. let, byly v té době nejmenšími (hmotnost 1,8 kg) a patřily k nejpřesnějším. Světově nejpřesnější byly 3 modely dálkoměrů Mekometer, vyvinuté ve spolupráci s firmou Com-Rad Ltd., Slough/London. V roce 1973 to byl ME 1000, následoval oblíbený ME 3000 a v roce 1986 ME 5000. V praxi oblíbená byla tzv. E – série elektronických teodolitů s inkrementálním dělením kruhů a konstrukčně zajímavým dvouosým kapalinovým kompenzátorem bez mechanických dílů s citlivostí 0,003 mgon. Po roce 1977 byl základem vteřinový E2. Z tohoto typu byly odvozeny varianty se servopohonem, k teodolitům se používaly dálkoměry řady DM500.
Název výrobce uvedený na přístroji
Název výrobce uvedený na přístroji
Název výrobce uvedený na přístroji
Název výrobce uvedený na přístroji
Název výrobce uvedený na přístroji
Název výrobce uvedený na přístroji
Název výrobce uvedený na přístroji