Přístroje | Surveying Instruments

Zeměměřické a astronomické přístroje používané na území ČR od 16. do konce 20. století

teodolit

Thomas Digges poprvé použil název teodolit ve spise z roku 1571 pro přístroj, který byl jen úpravou měřického kvadrantu. Předchůdcem teodolitu bylo též polimetrum Martina Waldseemüllera z roku 1512 nebo Bordův kruh pro měření úhlů v obecné rovině.

První teodolit postavil 1730 anglický mechanik John Sisson (též: John Dollond, 1760). Prof. J. T. Mayer v roce 1753 popsal metodu měření vodorovných úhlů repeticí, která zvyšovala přesnost a dovolila zmenšit průměr děleného kruhu.

↓↑

B. Jesse Ramsden v roce 1780 zavedl tzv. anglické uspořádání os teodolitu, vyjádřené schematem A < L > P. (Písmena značí alhidádu, limbus, podložku.) Autorem francouzského uspořádání A > P > L se stal Jean Charles Borda roku 1784. Německou sestavu A > L > P sestrojil počátkem 19. st. Georg von Reichenbach, dnes je nejpoužívanější.

Jednoosé teodolity dovolují jen otáčení A po L, nelze nastavit počáteční čtení. U dvouosých teodolitů mají každé dva prvky ve schématu vlastní ustanovky, může však docházet ke strhnutí limbu; přesné teodolity mají limbus s přesazováním (reiterací), resp. na postrk.

Triangulační teodolity v 19. století byly často s anglickou sestavou, alhidáda „plavala“ nad limbem, k seřízení vzdálenosti sloužil mikrometrický šroub. Konstrukční výška nedovolila použít prokladný dalekohled.

V 18. až 20. století byl teodolit obvykle doplněn vestavěnou nebo sázecí buzolou (případně usměrňovačem), odtud název buzolní teodolit.

Teodolitová buzola byl jednoduchý teodolit s hodinovým kruhem s magnetkou obvykle místo vodorovného kruhu a často též s excentrickým dalekohledem pro strmé záměry v lesnictví nebo důlním měřictví.

V roce 1909 zavedl H. Wild u firmy Zeiss jako novinku zakryté stavěcí šrouby.

Důlní měřič Brandenberg v roce 1912 publikoval svůj důlní závěsný teodolit (též: kyvadlový teodolit), který podle jeho návrhu vyrobila firma Hildebrandt. Výhodou je snadnější horizontace a možnost rychlého použití čepových centrací bodů v bocích štoly.

Ve 2. polovině 19. století se v konstrukci vedle mosazi začala uplatňovat ocel, kovové slitiny a umělé hmoty, přístroj byl zakryt opláštěním. V té době se objevily první konstrukce, umožňující na centrovaném stativu záměnu přístrojů, tj. původní varianta trojpodstavcové soupravy, v níž lze přístroj vyjmout z třínožky. Také se začalo používat barevné lakování, které později rozlišovalo nejznámější firmy.

Závod Askania Berlín zavedl 1942 fotoregistraci kruhů teodolitů podle návrhu Gigase, nabízel ji též Wild u teodolitu T3 (tzv. registrační teodolity). Firma Fennel vyráběla tzv. kódový teodolit, u nichž čtení kruhů bylo registrováno na děrnou pásku. Od 60. let 20. století byla indexová libela nahrazena kompenzátorem.

V roce 1984 dokončil H. Kahmen se svými spolupracovníky na TU Hannover první motorizovaný (servo-) teodolit. Zhruba v letech 1985–1990 se u dálkoměrů totálních stanic přestávají používat tzv. hnízda hranolů, byla zavedena funkce automatického trackingu a cílení, byly konstruovány tzv. robotické totální stanice.

Teodolity jsou dnes často nahrazeny totální stanicí, která má navíc dálkoměr.

Stolle

Název výrobce uvedený na přístroji

Heinr. Stolle Vhmr.prag fec. et Inuet

Konstrukční zajímavosti

Nemá dalekohled - má pár průzorů
teodolit je vybaven tabulkami/pomůckami pro různé druhy odečtů
vodorovný kruh je čten pomocí příčného měřítka na 1 místě
svislý kruh čten podle gravitačního sklonoměru
astronomické a goniometrické tabulky sin, cos, tg, sec
azimutální sluneční hodiny
zlacená mosaz

Informace o používání přístroje

dvůr císaře Rudolfa II

Informace o stavu přístroje

zachovalý světový unikát

Více

--undefined--

Název výrobce uvedený na přístroji

neuveden

Konstrukční zajímavosti

horizontální sluneční hodiny
příčné měřítko pro čtení na vodorovném kruhu
průzory místo dalekohledu

Informace o stavu přístroje

vodorovný kruh je zatuhlý - drhne

Více

Dollond

Název výrobce uvedený na přístroji

Dollond London

Konstrukční zajímavosti

libely nemají rysky
okulár má integrovaný kryt
pohyb dalekohledu po svislém kruhu pomocí ozubeného převodu - vzniká excentricita
je vybaven elevačním šroubem
busola obsahuje kresbu větrné růžice
osová prstencová ustanovka a čtyři stavěcí šrouby

Informace o stavu přístroje

zachovalý

Více

Reichenbach

Název výrobce uvedený na přístroji

Reichenbach Utzschneider Liebherr in München

Konstrukční zajímavosti

typ přístroje - obdoba Bordova kruhu
integrovaná sluneční clona hlavního dalekohledu
repetiční přístroj
pomocný dalekohled pro kontrolu stability (zvětšení pomocného dalekohledu je 25x)
pravděpodobně chybí velmi přesná alhidádová libela (pouze držáky)
není vyloučena dodatečná přestavba
vodorovný kruh lze po přemontování posadit do svislé polohy
v případě kruhu ve svislé poloze je k dispozici velmi přesná nivelační libela
v transportní bedně je protizávaží, které nelze použít
stavěcí šrouby opatřeny hrotem (do dřeva, je možno přidat patku na pilíř)

Informace o používání přístroje

velmi přesná měření

Informace o stavu přístroje

zachovalý
pravděpodobně neúplný
unikát

Více

Schablass

Název výrobce uvedený na přístroji

J. Schablaß in Wien

Konstrukční zajímavosti

teodolitová buzola, buzola má číslování v hodinách i stupních proti směru hodinových ručiček
jednoosá konstrukce

Informace o používání přístroje

výuka

Informace o stavu přístroje

zatuhlý, chybí alhidádová krabicová libela

Více

buzolní teodolit

Brandeis

Název výrobce uvedený na přístroji

R. M. Brandeis

Konstrukční zajímavosti

typ přístroje - buzolní teodolit
na Hz kruhu levostranné a pravostranné číslování
buzola odnímatelná

Informace o používání přístroje

používán na ČVUT ev. č B58 a 2336

Informace o stavu přístroje

zničený nitkový kříž
schází vynášecí deska buzoly

Více

Lingke

Název výrobce uvedený na přístroji

A. Lingke & Co. Freiberg i. S.

Konstrukční zajímavosti

vodorovný kruh je v krytu
na dalekohledu dvě libely (nivelační a 15" příčná sázecí )
dalekohled je prokladný jedním koncem + překladný
odklopná clona na objektivu

Informace o stavu přístroje

chybí lupy všech odečítacích pomůcek
chybí nitkový kříž, nelze definovat nitkový dálkoměr
chybí trubice křížové libely rovnoběžné se záměrou

Více

Osterland

Název výrobce uvedený na přístroji

neuvedeno

Konstrukční zajímavosti

křížová libela je umístěná nad dalekohledem (kolmá na záměru)
"dvojitá trojnožka"

Informace o stavu přístroje

ryskový kříž je pootočený, nelze zaostřit
chybí optická část odečítací pomůcky č. I (vodorovného kruhu)
pravděpodobně chybí hrubá ustanovka vodorovného kruhu, mechanismus jemné ustanovky je patrný

Více