Zeměměřické a astronomické přístroje používané na území ČR od 16. do konce 20. století
Carl Zeiss založil v Jeně v roce 1846 závody pro přesnou mechaniku a optiku. K významným spolupracovníkům patřili např. E. Abbe, O. Schott. V roce 1892 firma vyrobila pod označením Zeiss stereotelemeter podle návrhu Henri de Grousilliera stereoskopický dálkoměr se základnou v přístroji. Vědecký spolupracovník Carl Pulfrich vynalezl v roce 1901 princip stereoskopické fotogrammetrie včetně prostorové měřické značky a zkonstruoval první stereokomparátor; testován byl v roce 1903. Z principu stereokomparátoru byl odvozen stereoautograf. C. Pulfrich použil roku 1906 u fototeodolitu kovovou základnovou lať. V letech 1909 a 1911 firma zdokonalila první analogový fotogrammetrický přístroj, autostereograf npor. Eduarda von Orel, a vyráběla ho pod označením stereoautograf pro vyhodnocení polohopisu i výškopisu ze snímkových stereodvojic.
Geodetické oddělení firmy Zeiss bylo založeno roku 1909 H. Wildem. Ten zavedl u dalekohledů nivelačních přístrojů, kterými začínala výroba, vnitřní zaostřovací čočku. Další novinkou bylo koincidenční urovnání libely pomocí hranolového systému. V roce 1914 poprvé použil v konstrukci nivelačního přístroje optický mikrometr a klínový tvar ryskového kříže pro zvýšení přesnosti čtení na lati. V roce 1912 firma Zeiss podala patent na dálkoměr se základnou v přístroji, z kterého se zřejmě vyvinul pozdější BRT 006. V roce 1922 byl uveden na trh Zeiss Th I, první teodolit se skleněnými kruhy, který se v praxi (celkem na čtvrtý pokus) prosadil. Konstrukci přístroje navrhl již roku 1918 H. Wild. Na základě návrhu Waltera Bauersfelda byl vyroben v roce 1923 první stereoplanigraf, analogový přístroj pro vyhodnocení stereodvojic leteckých snímků s optickou projekcí. V témže roce stejná firma vyrobila první invarovou základnovou lať, v roce 1925 kameru TAF. V roce 1927 závody Zeiss vyrobily podle myšlenky švýcarského zeměměřiče Rudolfa Bosshardta autoredukční dvojobrazový dálkoměr, známou Redtu. Pro zvětšení snímkovaného území byla v roce 1930 postavena letecká automatická čtyřkomora.
Po 2. světové válce a rozdělení Německa byly v roce 1946 založeny závody Zeiss v Obekochenu. Ty už v roce 1951 vyrobily první kompenzační nivelační přístroj, typ Ni 2 (m0 = 2 mm), který se dostal do běžné praxe. Kompenzátory, nahrazující kapalinové libely, byly následně používány i v dalších konstrukcích. Reg Elta 14, produkt stejných závodů Zeiss Oberkochen, se stala světově první kompaktní totální stanicí. K dohodě o používání známé značky s firmou VEB Zeiss Jena došlo v roce 1971. (Oberkochenský podnik exportoval do tzv. socialistických zemí pod označením Opton, podnik z Jeny na západoevropské trhy jako Feinmechanik aus Jena; na některých trzích, např. v severní Americe, působily pod svými značkami.) Obě firmy pokrývaly celý sortiment a dosáhly světové proslulosti.
U nás byly pro přesné práce převážně používány přístroje VEB Zeiss Jena. Z jejich produkce připomeňme aspoň řadu teodolitů Theo 003, 010 (s čočkozrcadlovým dalekohledem), 010 a 020 s úpravami A, B, 030, řadu nivelačních přístrojů: libelového Ni 004 a kompensátorových 020, 030, 050 včetně oblíbeného Ni 007 a typu RENI 002 s počátky registrace dat, dále provažovač PZL a tachymetry Dahlta a Redta, elektronické dálkoměry EOS, EOT, EOK, dále fotogrammetrické fototeodolity Photheo 19/1318, pozemní kamery UMK, stereoskopické SMK, letecké kamery MRB, LMK a multispektrální MSK a MFK, a vyhodnocovací přístroje.
Po znovusjednocení Německa v roce 1990 došlo do roku 1995 v několika krocích ke spojení závodů Zeiss v Jeně a v Oberkochenu do Zeiss AG. V Jeně se oddělila dnešní Jenoptik AG. Geodetické oddělení Zeiss AG převzala firma Geodimeter a tu krátce poté nadnárodní koncern Trimble.
Název výrobce uvedený na přístroji
Název výrobce uvedený na přístroji
Název výrobce uvedený na přístroji
Název výrobce uvedený na přístroji
Název výrobce uvedený na přístroji
Název výrobce uvedený na přístroji
Název výrobce uvedený na přístroji
Název výrobce uvedený na přístroji